Vlastně nevím, jak tenhle sloupek začít. Mac Miller nesmí být zapomenut, ale psát o něm je velmi těžké. Alespoň pro mě. Mám k němu tak osobní vztah, že se bojím napsat cokoliv, co by mohlo jakkoliv nepravdivě pokřivit celou realitu. Co je bohužel jasným faktem, který nikdo nezpochybní je jeho smrt 7. září 2018.
Není pravda, že bych o Macovi nepsala v případě, že by nezemřel. Mac Miller byl a je výjimečný umělec, muzikant, filozof a jak jsem už kdysi psala – jeho osobnost přesahovala jakýkoliv limit, který jako lidé máme. Dokázal se dostat pod povrch pocitů tak, jak to dokáže jen člověk, který zažil opravdovou úzkost, depresi nebo pocity prázdnoty. Nebudeme si nalhávat, že jeho problémy s drogami a alkoholem k tomu nepřispěli, ale kdo jsme my, abychom soudili životy lidí, kteří jsou víc vidět? V případě Mac Millera mi to vždy vadilo. Jeho vztah s Arianou Grande byl najednou to nejdůležitější, co se s jeho osobou dělo a zůstalo to v mnoha případech i po je ho smrti. Jeho hudba byla, ale označení ex přítel Ariany Grande bylo silnější.
Blue Slide Park tour v Roxy
Píše se rok 2012 a já stojím před naprosto natřískaným klubem Roxy. Všichni chtějí vidět Mac Millera, který jede Blue Slide Park Tour. Mačkáme se dovnitř a dole pod schody mezi haldou lidí vidím stánek s merchem. Vybírám dva dřevěné náramky s vyřezaným logem Blue Slide Park a odcházím na balkón, který je plný lidí. Je tak plno, že se všem potí z horkého vzduchu ruce a nohy. Cítím, jak se mi lepí kalhoty na nohy a tričko je úplně mokré. Řev, světla a Mac ihned po Pauliem vbíhá na stage. Vše, co jde si točím na mobil. Sborově celá Roxy zpívá každý track z alba Blue Slide Park a jsme neuvěřitelně šťastní.
Dobrá atmosféra a nálada se nesla celým koncertem. Byla to oslava hudby. Tenkrát byl Larry Fisherman pro všechny ten kluk, co rapuje o tom, co všichni cítíme. Nikdy bych nevěřila, že ho tenkrát vidím naposledy. A taky bych nevěřila, že se stane hned po Davidu Bowiem srdcovkou, kvůli které jsem byla schopná brečet.
K.I.D.S. 2010
Best Day Ever 2011
První album po jehož poslechu ho otáčím pětkrát denně. Jezdí se mnou tramvají, chodí se mnou běhat. Kupuju si světlé volné kalhoty a užívám si celou náladu alba, které prorazilo jako střela celým světem až ke mě.
Pursuit to be happy, only laughing like a child
I never thought life would be this sweet
It got me cheesin’ from cheek to cheek, aye, aye
And I ain’t gonna wait for nothing
‘Cause that just ain’t my style
Life couldn’t get better
This ‘gon be the best day ever”
On and on and beyond 2011
Osobní vztah si tvoříte s člověkem, se kterým hodně zažijete. Nebo se pletu? Hodiny, dny a měsíce s Mac Millerem se nedají zapomenout. S písničkou Live Free jsem zažívala druhou pubertu. Svítání nad Prahou. Celá Praha ještě spí. Svítá. Sedíme na vyšehradské zdi, koukáme na východ slunce a za tónu Live Free probíráme život. Střih. Naplněný bar Paláce Akropolis. Track Knock Knock se opakoval snad stokrát. Euforie, štěstí a pocit, že tu noc jsme nesmrtelný. Nepotřebujeme drogy, alkohol. Jsme jenom parta lidí, co se baví. Energii uměl Mac Miller předávat na neuvěřitelnou vzdálenost.
A tady to končí…
Původně jsem měla v plánu popsat jednotlivá období Mac Millerovi tvorby, ale po poslechu všech alb jsem zjistila, že nemám slova, abych obsáhla to, co Mac za svůj život vytvořil. Nedokážu to slovy popsat. Každý text v sobě nese zprávu, kterou si každý přebere sám jak nejlíp umí. Jeho hudba má pro mne hned několik rovin, které nedokážu slovy vyjádřit.
Jediné, co jsem tímto článkem chtěla udělat je poděkovat. Mac Miller mě naučil vnímat problémy běžného dne jinak. Jestli hudba mění životy pak je to právě hudba Mac Millera. Jestli si myslíte, že si stačí poslechnout jeden track nebo jedno album nemáte pravdu. Udělejte si čas a poslechněte si všechna alba. Mac Miller odešel, ale jeho hudba a poslání tady bude dál.
Díky.