Stisknutím "Enter" přejdete na obsah

Jak zpracovává tělo naše emoce?

Vrcholí období dovolených a mnoho z nás čerpá sílu po náročném roce, navštěvuje oblíbená místa, vyráží na chatu, na houby či na ryby. Až zase přijde čas podzimních plískanic a bůhví čeho všeho ještě, vzpomínky na  letní zážitky nám pomohou udržet v sobě letní optimismus. Jak vlastně ze somatického hlediska naše tělo různé emoce zpracovává?

Existence a střídání zón?

Jste-li v zelené, klidové zóně, cítíte se dobře, přirozeně komunikujete s blízkými i přáteli a umíte jim být oporou. “Pokud se z nějakého důvodu aktivuje naše amygdala (znázorněno sinusoidou), dostáváme se do oranžového pásma. Tato část mozku má za úkol nás udržet naživu a reaguje na ohrožení (skutečné i domnělé). Zde rozhodně druhým neprospějete hláškami typu „O nic nejde“, „Uklidni se“, „Přestaň brečet“. Ostatně – pomohly vám samotným někdy tyto věty?,” popisuje Gabriela Milfortová, regionální ředitelka společnosti Golden Gate, která se zabývá investicemi do fyzického zlata a stříbra. Když se nacházíme v oranžovém pásmu příliš dlouho, náš nervový systém takovou zátěž nezvládne a přepne do modrého modu, tzv. zamrznutí.

Co znamená truhla pokladů?

“Truhla pokladů je pomyslný seznam zdrojů – aktivit, věcí či míst, které vám pomohou se dostat z modré, či lépe oranžové, zóny zpět do zelené, nabijí vás energií. Takovou truhlu pokladů může mít každý svou a také můžete mít v rodině společnou. Může jít o seznam aktivit, které vás rozesmějí, znovu sblíží či připomenou společné hodnoty,” říká dále Milfortová. V náročné době, kterou jsme všichni zažívali, můžete dětem pomoci zvládnout toto období právě symbolem truhly, kam si hravě mohou schovat své zdroje energie, své poklady. Kamínek z výletu, lístek z vlaku, seznam oblíbených pohádek či filmů, seznam her, soupis oblíbených písniček, tipy na výlet, seznam oblíbených jídel.

Vytvořte si svoji vlastní truhlu pokladů

Jaká je vaše truhla pokladů? Využijte přirozené hravosti léta a zkuste si svou truhlu vytvořit. Napište si do ní seznam činností, které rádi děláte, míst, kde je vám dobře, knih, co vás rozesmějí, jídel, která vás třeba ve vzpomínkách přenesou zpět do dětství. Sepište si tam pár přátel, kterým můžete zavolat, když je vám smutno a víte, že vás vyslechnou. Udělejte si do telefonu seznam písniček, které na vás takto působí. Bude to takový váš pomyslný kompas. Každý se občas ve svých emocích může ztratit, ale vy budete mít i cestu, jak se najít. A dost možná budete oporou někomu, kdo zrovna „v zelené“ nebude a bude moc rád, že vám může zavolat.

“S mými přáteli máme takové pořekadlo, nouzové heslo. Když se někomu z nás aktivuje amygdala – vážně, všichni ji máme, i ten největší kliďas, co znáte – říkáme, že volá Amy. Díky této větě pak naše okolí ví, že nám má dát prostor se se situací srovnat. Na úplně jinou úroveň vztahů se dostaneme, pokud svým blízkým můžeme své obavy sdělit, říct jim své „amygdalí věty“,” uzavírá Milfortová z Golden Gate.