První den je tady. Otevřu oči a zjišťuju, že po včerejší silvestrovské noci nemám kocovinu. Nic mě nebolí a moje první myšlenka padne na běh. Dneska poprvé vyběhnu. Možná se budete divit, ale jsem z toho od včéra nervózní. Možná, je to způsobené tím, že jsem vám o tom řekla a teď se klepu, jestli to vůbec dám. Ale vem to čert.

Šourám se do kuchyně, zapnu vodu na čaj a říkám si, že si nedokážu představit jaká je vlastně kocovina. Už přes pět let nepiju. Přestalo mi to chutnat a přestalo mě to i bavit. A tak jsem si včerejší noc užila prací, posloucháním hudby a pití teplého čaje. Pro někoho nuda, pro mě ideální stav.

Po ranním opláchnutí obličeje si dávám jen vlasy do gumičky a oblékám si legíny Nike, které jsem dostala pod stromeček. Jsou z DRI-FIT materiálu, takže i když se zapotíte, není vám zima. K tomu termo triko Nike, také s DRI-FIT složkou, mikinu a větrovku také Nike. Ne, nebojte se. Nike mě nesponzoruje. Jen mám osvědčeno, že věci od této značky mi vyhovují proto je nosím opravdu roky. Někdy vám o nich napíšu, je to pecka. Appka v mobilu mi ukazuje příjemných 7 stupňů a bez deště, takže není o čem.

Na nohy jsem tentokrát musela vzít kotníčkové boty Asics a pyšná na to nejsem. Bohužel jsem zjistila, že do Air Maxů mi teče a vzhledem k dnešnímu dni, jsem si nemohla dovolit běh s mokrou nohou. Druhé boty na běhání mám spíše do sucha, takže jsem zvolila tuhle možnost. Řeknu vám, už se mi běželo i líp.

Vyšla jsem lehkou nohou a stylem 5 minut chůze + minuta běhu – opakuji 3x. Než se poprvé rozeběhnu moje hlava předvede téměř herecký výkon. Lidi se na tebe koukají, prosim tě to nedáš, ježiš to stejně k ničemu neni. Musím vám říct, že jsem se zastavila a tiše poslouchala svoje myšlenky. Musela jsem se začít smát. Mindfucky, které si sami na sebe vymýšlíme, jsou fakt vtipné. Každopádně jsem sama sebe neposlechla a vyběhla. Nejdřív jsem běžela téměř na místě, potom jsem přešla do rychlé chůze a potom do rychlého běhu s koleny téměř u břicha. V téhle fázi jsem cítila, že mi začínají pracovat záda, která jsou od sezení u počítače v hrozném stavu.

Po několika desítkách minut jsem rychlou chůzí došla ke schodům, které jsem s radostí vyběhla. Poprvé za celou dobu jsem ucítila, že se potím. Najednou se ozvala i lýtka a to byl čas překontrolovat svou tepovku, která byla na čísle 79. Dneska jsem se fakt nepředřela, takže na mou ideálních tepovou frekvenci 130 jsem se nedostala ani omylem. Tak snad zítra.

26510913_10215335495203553_370068627_o

Dnešní běh zakončila rychlouchůzí k domovu. Byl to skvělý pocit, i když jsem od sebe chtěla daleko víc. Ale jak se říká, začátek se nesmí přestřelit a teď když vám píšu tenhle text, to cítím taky. Kdybych jenom trochu přidala, mohla jsem zítra startovat s bolavýma nohama a to hned druhý den nechci.

Ještě jsem vám chtěla ukázat mého pejska, který se pro mne stal takovým symbolem štěstí. Hladím ho pokaždé, když jdu okolo a teď je to pro mě další místo, na kterém se zastavím při svém běhu.

26540896_10215335495043549_857445603_o

Na závěr jsem vám zapomněla říct, že jsem na sebe začala aplikovat docela starou metodu, která se jmenuje třicet dní s minimalismem. Dnes je můj čtvrtý den. Dnešní běh mi dodal tolik energie, že jsem uklidila celou kuchyň, včetně vnitřních prostor a komory, kde jsou věci snad po třech generacích. Chystám se o minimalismu psát další články protože je to přesně dva roky, co jsem objevila jeho kouzlo. Minimalismus je věc, která nekončí uklizením jednoho místa. Je to proces myšlení, cítění a žití. A tak se pořád učím.

Categories: OSOBNÍ ROZVOJ SPORT