To koukáte co? Další holka, co se rozhodla běhat. Panebože!?

Zapomeňte, na blogerky, které se fotí ve fitku. Zapomeňte, na nereálné příspěvky o tom, jak hubnu. Všechno je jinak. Jak jsem zmínila v minulém příspěvku, chci zůstat opravdová. A opravdovost je i v tom, že přiznám, že nejsem spokojená se svým tělem. Můj cíl není dokonalá fotka na Instagramu. Můj cíl není psát vám, že jsem přemotivovaná a jdu po hlavě do všeho, co je teď in.

Je to už několik měsíců, ve kterých se snažím sportovat. S přehledem dám v chůzi desítky kilometrů, ale moje fyzička není nic moc. Špatně jím a kvůli sedavému zaměstnání mě bolí záda. Přibírám v problémové partii břicha a taky na zadku. A moje tělo si říká o pohyb. Jako vážně! Několikrát za den se přistihnu, že myslím na běhání, na jógu, na to jak moje tělo řve radostí, že se hýbe. Místo toho, abych se sebrala a opravdu vyběhla, sedím a ptám se sama sebe, jak začít. Dokonce jsem měla období, ve kterém jsem běhání nesnášela a měla v lásce jen jógu.

A protože mi youtube videa s cvičením nestačí (i když jsou fajn) a chci pro svoje tělo a mysl to nejlepší, rozhodla jsem se začít běhat. Je to pohyb, ke kterému nepotřebuji fitko (já je totiž z duše nenávidím) ani členství v klubu jsem borec. Když budu opravdu důsledná, naučím se správně dýchat, správně jíst ( protože moje tělo si řekne, co opravdu potřebuje), bude se mi líp pracovat, spát a taky možná zhubnu.

Takže tímhle úvodem začíná moje mise Začínám běhat. Jsem připravená napsat jsem všechno o nezvladatelné touze šlehnout sebou do trávy, nesnesitelné bolesti lýtek a píchání v boku. Sport nejsou jen krásné fotky na Instagramu. Je to pot, bolest a bohužel jsem několikrát zabalila svoje snažení v momentu, kdy to začalo sakra bolet. Pokud taky začínáte, možná vám pomůže vědomí, že nejste sami!

Takže sportu zdar a držte mi palce při prvním běhu, který odběhnu zítra 1.1. 2018!

 

Categories: OSOBNÍ ROZVOJ SPORT