Možná se pamatujete na pojem Urbex, ale už si nevzpomenete na jeho význam. Možná tohle slovo slyšíte uplně poprvé a proto jsem vám chtěla napsat, o čem tahle vášeň je.

„Urbex je nový fenomén a to jen tak nepomine…Oni zachytí něco, co možná jednou zanikne. Pro historiky architektury to může být velmi cenná informace.“

historik architektury Zdeněk Lukeš

Jako milovník architektury a to nejen té tradiční městské, jsem začala jednoho krásného dne fotit domy v Praze. Začalo to oknem, potom střechou a ozdobnou římsou a teď mě nejčastěji potkáte v centru, jak se snažím nafotit uplně obyčejný přechod mezi baráky, které stojí naplácnuté vedle sebe.

Nejsem žádný odborník, ale architektura se stává mojí vášní. Všechno, co bylo postaveno předtím, než jsem vůbec přišla na svět, je vzrušující a historie některých objektů je opravdu úchvatná. Ty nejznámější pražské památky jsou zmapované a najdete je nejen na internetu ale i v knihách (o kterých jsem také psala).

Co je ale daleko krásnější, je poznávání míst, která chátrají nebo je do nich zakázaný vstup. Začala jsem tyto místa objevovat s přítelem, který je postižen podobnou úchylkou. Veřte tomu, že všechno co vidíte jako staré a polorozpadající se, má svou historii a někdy hodně dávno to tam opravdu žilo. Přiznávám, že některá místa jsou opravdu zvláštní a děsivá, ale svým způsobem krásná a opředená spoustou příběhů, které si jen můžeme domýšlet.

Lidská ruka na některé stavby nešáhla několik desítek let a i když patří pod ochranu města, to si jich moc nevšímá a neví co s nimi. Proto je dobré zachovat si vzpomínky a nafotit co se dá. Někdy se ani nenadějeme a na původním místě je jen prázdná díra a nový developer. A to je ta nejsmutnější část. Fotky, které zde vidíte, jsou z jedné pražské nemocnice (což můžete na první fotce poznat podle prádla). Ano, čtete správně! Takto lehce jsem se dostala do zadního traktu nemocnice za plného provozu. Nemocnice je polorozpadlá a ještě ke všemu se tam v nechráněné místnosti skladuje povlečení a nebezpečný odpad, jak se píše na cedulce. Nevím, co by na to řekla hygiena, ale já sama jsem tam stála jako opařená a fotila a fotila… Nedalo mi to a podívala jsem se do nemocnice přes vrátnici, která je těžce komunistická a každá návštěva se musí hlásit (vtipné).

Pohled z druhé strany je opravdu šokující a i když vím, že kočka se najde v každé nemocnici – OPRAVDU SI MYSLÍTE, ŽE TOHLE JE V POŘÁDKU? Dva kroky od místa, kde se léčí nemocní lidé se prohánějí zablešené kočky (nemám nic proti kočkám, sama jednu mám) a skladuje se v nevyhovujících podmínkách odpad. I na tohle narazíte při návštěvě zprvu, úplně obyčejných urbexích míst.

Můj telefon je přehlcený fotkami z takových míst, ale možná vás takové téma až tak nezaujme. Každopádně mi dejte vědět a já se zatím rozmyslím, jestli tenhle článek pošlu na nějakou správu nemocničních zařízení!:)

Pokud se chcete dozvědět víc o urbex místech, mrkněte na tenhle web.

Categories: URBEX & CITY

5 Comments

Jak jsem při svém urbex hledání našla šokující podmínky pro nemocné

  1. Krutý fotky!!! Praha je moc krásná, když se na ní člověk umí dívat i “pod povrchem”…

  2. Ahoj, super fotky. Urbex se mi moc líbí a strašně ráda ho prohlížím. Jako historičku mě stará polorozpadlá místa lákala mnohem více, než nová a opravená, ať už to byly obyčejné domy, nebo zchátralé zámečky a vily. Jsem ráda, že se tenhle fotografický směr utvořil a ráda bych si to též zkusila fotit. Bohužel nemám žádného “spolupachatele”, který by měl pochopení pro prolézání (nelegální) starých opuštěných baráků. Nebo teda měla – babičku, ale té je přes 70 let, tak s tou už to asi neklapne. 🙂

    1. Je fakt, že babička by to asi nedala ale myslím, že na Urbex stránkách existuje i taková “seznamka”. Můžeš tam najít parťáka 🙂

  3. O urbex se zajímám relativně chvíli (asi třičtvrtě roku) a popravdě je to mnohdy k neuvěření co člověk najde. Nemocnice dřív byly nejděsivějšími místy, když si vezmu jaké bývaly podmínky. Ano při dnešních technologiích je hrůza, že staré časy někde mohou přetrvávat, ale myslím že to není až tak výjimečná situace. Jen to někde lépe umí skrýt. Honě nemocnic je v dost hrozném stavu. Ale co nemocnice, když se podívám na opuštěné továrny (například). Jsou chvíle kdy mi vstávají vlasy hrůzou. Kdy druhé a třetí patro má tak úzké (tenké) základy podlahy, že mě překvapuje jak může stavba i po tolika letech vůbec stát.

    Co se týče tohoto koníčku mám ale problém opuštěná místa najít. A i na internetu se mi to podaří málo kdy. zajímavlo by mě, kam mnoho urbexerů na zajímavé lokace chodí… 🙂

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *